Zdravotnictví a péče o zdraví patří k odvětvím, která čeká výrazný́ růst. Nejen kvůli stárnutí populace, ale také kvůli většímu důrazu lidí na prevenci. Příležitosti čekají na start-upy a investory, kteří jejich nápadům, jak zlepšit zdravotní péči, budou věřit.
V komunikaci s pacienty má české zdravotnictví ještě rezervy. Částečně i kvůli přebujelé administrativě, která lékaře zahlcuje. Řešením mohou být digitální nástroje využívající umělou inteligenci, které se sepisováním lékařských zpráv pomohou a ušetří cenný čas, který pak mohou lékaři strávit s pacientem. Jeden z nich vyvíjí český start-up Auris One, za nímž stojí také Ondřej Vlček, bývalý generální ředitel Avastu. Sám do start-upu vložil milion dolarů. Auris One vyvinuli aplikaci, která se dá stáhnout do telefonu. Apka poslouchá rozhovor lékaře s pacientem, ze kterého pak vytvoří písemný záznam do lékařské dokumentace. Rozpozná i obsah vložené fotografie. „Auris One mi výrazně ušetřil čas. Než přijedu od pacienta do kanceláře, mám lékařskou zprávu téměř hotovou. Dopíšu jen drobnosti, které nebylo možné jeho uchem zachytit. Rozšířil mi prostor pro práci s člověkem,“ říká Katarína Vlčková, vedoucí lékařka hospicu Cesta Domů. „Chceme přispět k tomu, aby se lékaři i zdravotní sestry mohli znovu věnovat tomu, proč si tuto profesi zvolili, tedy péči o člověka. Postupně se zaměříme na všechny zdravotnické obory, kde administrativa přehlušila toto poslání,“ uvádí Nina Formánek Jaganjacová, jedna ze zakladatelů a ředitelka Auris One. Právě zefektivňování procesů ve zdravotnictví je jednou z oblastí, které mají před sebou slibný růst. Už proto, že na rozdíl od čistě medicínských řešení nepotřebují tyto aplikace složité a drahé certifikace a ověřování účinnosti a spolehlivosti. Navíc dokážou ušetřit nemalou část nákladů. S nasazováním digitálních technologií, které využívají umělou inteligenci, si hraje i jeden z největších českých soukromých poskytovatelů zdravotní péče Penta Hospitals. Loni firma vstoupila do segmentu poskytování domácí péče. Tu mají na starost v domácnostech pacientů vyškolené zdravotní sestry. Jenže z každé návštěvy musí sepsat zprávu o provedených úkonech a měřeních pro ošetřujícího lékaře. „Dříve sestra večer přepisovala všechno do papírové dokumentace. Teď se snažíme, aby mohla nahrát hlasový záznam, ze kterého se automaticky vytvoří strukturovaná zpráva. Ta se uloží do centrální dokumentace a dostane ji i praktický lékař,“ vysvětluje Barbora Vaculíková, generální ředitelka Penta Hospitals. Do celé skupiny Penta Hospitals patří i padesát sedm domovů s péčí pro seniory. I tam vidí Vaculíková velký prostor pro využívání digitálních technologií. „V našich domovech už používáme měřidla, která lékaři na dálku poskytují data. Lékař tak může v reálném čase sledovat vyšetření a stanovit diagnózu. Jednáme s pojišťovnami, aby tento druh péče hradily,“ dodává.
Nejčastějšími inovacemi, kterými se mladé firmy zabývají kromě digitalizace zdravotních procesů a správy dokumentace, jsou zejména telemedicína, nositelná elektronika či využití strojového učení. „Nové technologie mají potenciál zásadně změnit postupy a řešení ve zdravotní péči po celém světě. Ať už se jedná o algoritmy umělé inteligence radikálně zvyšující efektivitu diagnostické péče, řešení urychlující vývoj léčiv, nebo poskytování zdravotní péče na dálku, je zřejmé, že nové technologie mění poskytování zdravotní péče rychleji, než bylo dříve myslitelné,“ potvrzuje trend Leoš Rajbr, předseda správní rady společnosti Fons JK Group. Ta společně s investiční společností Moondust Ventures plánuje investovat do nadějných startupů v oblasti zdravotní péče, léčebných postupů a přidružených technologií. Celkem se ve střední a východní Evropě podílejí startupy z oblasti zdravotnictví na celkovém zainvestovaném venture kapitálu ze čtyř procent. Segment je tak srovnatelný s odvětvím počítačových her či marketingu. V globálním měřítku přitom firmy vyvíjející zdravotnické technologie patří mezi nejvýznamnější část startupového trhu. „Segment zdravotnických startupů je ve střední Evropě dlouhodobě silně podkapitalizovaný. S hodnotou pět set tisíc eur má nejnižší medián financování na startup v Evropě. Pro představu, ve Velké Británii činí mediánová částka financování na startup v oblasti digitálního zdraví 12,3 milionu eur, ve Francii je to 9,4 milionu eur a v regionu německy mluvících zemí kolem 8,7 milionu eur,“ upozorňuje Hynek Sochor, zakladatel startupového akcelerátoru SoulmatesVentures.
Potenciálních investičních zlatých dolů přitom v Česku nevyrůstá málo. Třeba brněnská firma Maia Labs se už dokázala prosadit do tuzemských nemocnic se systémem, který pomáhá s diagnostikou nemocí tlustého střeva, a to přímo v průběhu kolonoskopie. Její konkurenční výhodou je, že zpracovává v reálném čase video z vyšetření a hned upozorňuje lékaře na možné rizikové nálezy. Díky použití videa se také umělá inteligence stojící za systémem učí výrazně rychleji, což zlepšuje kvalitu detekce. Samozřejmostí je i modul, který z vyšetření sepíše automaticky zprávu do lékařské dokumentace. Na diagnostiku se zaměřuje rovněž česká společnost Carebot. Ta už získala evropskou certifikaci MDR, kterou potřebují všechny zdravotnické prostředky, pro nástroj Carebot AI CXR, která pomáhá lékařům se čtením rentgenových snímků hrudníku. Třídí snímky podle závažnosti a pomáhá sestavit i lékařskou zprávu. Software s umělou inteligencí pro analýzu rentgenových snímků pomáhá také zefektivnit využití lékařských kapacit. „V České republice se ročně provedou tři miliony rentgenů hrudníku. Zatímco počet snímků se rok co rok zvyšuje, počet lékařů zůstává stejný,“ vysvětluje výchozí situaci spoluzakladatel Carebotu Matěj Misař. Při velkém počtu snímků mohou přetížení rentgenologové přehlédnout nejmenší patologická ložiska, dodává další ze zakladatelů Cerebotu Daniel Kvak. Z dat, která Carebot nasbíral při pilotním provozu, je zjevné, že jeho využití zlepšuje záchyt běžných diagnóz. „Včasná detekce karcinomu plic je klíčová. Náklady na léčbu pacienta ve čtvrtém stadiu jsou násobně vyšší než v prvním stadiu, úplně jiné jsou také jeho zdravotní vyhlídky,“ poznamenal Kvak.
Peníze investorů tečou také do využívání umělé inteligence v geriatrické péči, protože se očekává, že to bude také byznys budoucnosti s množstvím potřebných a nedostatkem pečujících. S prodlužující se délkou života a stárnutím populace se rozvíjí obří trh longevity, jehož součástí je i prevence. Celkově se velikost světového trhu s longevity letos podle odhadů výzkumných společností, jako je Cognitivemarketresearch a Einpresswire, pohybuje mezi 21 až 27 miliardami amerických dolarů (tedy 436–560,5 miliardy korun). Do budoucna se očekává další růst kolem deseti procent ročně minimálně na 63 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) v roce 2035. V Česku se mezi prvními chopili v této oblasti příležitosti Karla Ašerová a David Eder, kteří založili kliniku EliteMedical. „Šlo nám především o to, navázat na kvalitní české zdravotnictví komplexním přístupem k prevenci, hloubkové diagnostice a dlouhověkosti,“ vzpomíná Ašerová na rok 2018, kdy se do tohoto byznysu pustila. Klíčem k dlouhověkosti je prevence. Z mezinárodních studií vyplývá, že genetika se na dlouhověkosti podílí přibližně z 20 až 30 procent, zatímco zbylých 70 až 80 procent je výsledkem životního stylu a okolních vlivů. Lidé dnes už proto často nečekají až do chvíle, kdy se objeví první příznaky. „Klienti vyžadují nejen diagnostiku, ale i plán celého životního stylu, který se zaměřuje na výživu, pohyb, psychiku i spánek a často se zajímají také o potravinové doplňky,“ dodává Ašerová. Větší důraz na prevenci potvrzují i mezinárodní průzkumy. V posledních pěti letech se zvýšilo povědomí o prevenci chorob u 73 procent lidí ze sedmi evropských zemí, kteří odpovídali ve studii poradenské společnosti Simon Kucher. Čtyři pětiny respondentů uvedlo, že už využívá některý z nedigitálních nebo digitálních prostředků, které pomáhají hlídat a zlepšovat zdraví. Mezi těmi nedigitálními vedou vitamíny a další doplňky výživy a zdravá strava, mezi digitálními hrají prim hlavně mobilní aplikace spárované s chytrými hodinkami a dalšími nositelnými technologiemi. Zhruba polovina lidí z průzkumu utratí za týden za prevenci více než 20 eur. Nejvíce jsou ochotni utrácet uživatelé technologických hraček pro sledování vlastního těla a zdraví.
Jedním z nejzajímavějších témat pro investice ve zdravotnictví je ženské zdraví. „Třeba menopauza – v Anglii už existují specializované kliniky, v USA je to obrovské téma, ale u nás se o tom téměř nemluví. Přitom se týká velké části populace a má zásadní dopady na pracovní a společenský život žen,“ říká Emília Mamajová, spoluzakladatelka fondů Espira a Everita. Mnohé ženy trpí nepříjemnými symptomy, aniž by tušily, že příčinou je menopauza. Kvůli chybějící diagnostice často nedostávají vhodnou léčbu a místo toho se jim například předepisují antidepresiva. Studie poradenské společnosti Boston Consulting Group zjistila, že jen ve Spojených státech se léčí se symptomy menopauzy sotva čtvrtina žen. Další typicky ženskou diagnózou je osteoporóza. Ženy tvoří 80 procent pacientů s touto chorobou. Nicméně dvě třetiny se o tom, že trpí řídnutím kostí, nikdy od lékaře nedozví. Podobné je to u Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních onemocnění. Jen tyto čtyři skupiny zdravotních problémů u žen představují v USA tržní potenciál do roku 2030 v hodnotě 100 miliard dolarů. V případě léčby potíží spojených s menopauzou by se trh s produkty a službami mohl během pěti let až zosminásobit na 40 miliard dolarů.