Jen máloco symbolizuje konec zažitých jistot a starých pořádků než celní válka, kterou rozpoutal americký prezident Donald Trump s celým světem. I českým exportérům komplikují život nejen vyšší cla, ale také byrokratický chaos na americké straně. Výsledek je hmatatelný, český i evropský export do USA od loňského dubna padá a firmy po celém světě hledají nová odbytiště.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Archiv
Ten den vstoupí do dějin. Obchodu, politiky, ekonomie, mezinárodních vztahů. Když americký prezident Donald Trump 2. dubna 2025 přinesl na tiskovou konferenci do Růžové zahrady Bílého domu magickou modrou tabulku, převrátil na ruby sto let liberalizace amerického zahraničního obchodu. Trump oznámil uvalení recipročních cel, která měla ukončit dobu vykořisťování Spojených států zahraničními partnery. V očích amerického prezidenta měla nová vysoká cla odbourat chronický obchodní deficit USA, přivést do Ameriky biliony dolarů nových investic, zvýšit zaměstnanost v průmyslu a zvednout o biliony dolarů příjmy federálního rozpočtu.
Začal tak rok jako žádný jiný. V rychlém sledu Trump absurdně spočítaná cla jako podíl obchodního deficitu USA s danou zemí a dovozu z dané země pozdržoval, snižoval, zvyšoval a vyhrožoval dalšími a ještě vyššími. Aby letos v únoru americký nejvyšší soud rozhodl, že prezident překročil své pravomoci a cla nemohl uvalit podle zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). To však Trumpovi nezabránilo vzít si na pomoc jiný zákon a tarify zavést znovu. Při pohledu zpět se s jistou nadsázkou dá konstatovat, že se v americkém prezidentovi nezapřel duch realitního developera. Neboť pohled na graf vývoje průměrné celní sazby USA vůči zbytku světa za poslední rok vypadá jako dokonalá silueta města.
Američtí ekonomové se shodují, že ani jednoho z cílů zatím americký prezident nedosáhl. Přímé zahraniční investice do USA byly za loňský rok nižší než průměr za posledních pět let a o řád zaostaly za Trumpovými sny. Celkový schodek amerického zahraničního obchodu se ve srovnání s rokem 2024 zvýšil a zvedla se i cenová hladina zboží pro americké spotřebitele. Je ovšem fér dodat, že přizpůsobení se tak rozsáhlé změně v obchodní politice si vyžádá delší čas. Někteří experti uvádějí minimálně tři roky. Ale za poslední rok firmy, včetně těch českých, zakusily, jak těžké je přizpůsobit se něčemu, co je nepředvídatelné. Trumpovy celní veletoče totiž zdaleka nekončí.
Český export do USA klesá
Pro české firmy jsou Spojené státy nejvýznamnějším mimoevropským trhem. Na celkovém českém exportu se podílejí třemi procenty. Jenže dosavadní každoroční růst českého vývozu do Ameriky se loni otočil. Od oznámení recipročních cel v dubnu do letošního února český export klesl ve srovnání se stejným předcházejícím obdobím o více než šest procent. Od loňského srpna je meziroční propad vidět v každém měsíci.
V letošním průzkumu Hospodářské komory uvedla více než třetina tuzemských exportérů do USA, že je americká cla negativně zasáhla. Mezi exportéry ze zpracovatelského to byla více než polovina firem. „Změny v celních sazbách jsme pocítili především v první polovině roku 2025, kdy panovala určitá nejistota na trhu a projekty se v některých případech zpomalily. Od druhé poloviny roku se situace stabilizovala,“ říká Michael Holý, výkonný ředitel pro USA českého výrobce designového skla Preciosa. Jeho firma těží z toho, že projekty v oboru hotelnictví či rezidenční výstavby, kam dodává například svítidla, jsou dlouhodobé a poptávka v nich zůstává stabilní.
„Američtí partneři často vyčkávají, jak se situace vyvine, a odkládají strategická rozhodnutí či podpisy nových smluv, což se následně promítá na celkovém objemu obchodu,“ vysvětluje konkrétní dopady celního chaosu Pavel Eichner, ředitel regionálního centra CzechTrade USA v Chicagu. Některé české firmy se musely vypořádat i se zrušením už podepsaných kontraktů nebo se snížením objemu objednávek. Podobné zkušenosti mají podniky i v dalších evropských zemích. Loňský říjnový průzkum evropského podnikatelského svazu BusinessEurope odhalil, že více než čtvrtina exportérů přišla kvůli clům o zákazníky nebo objednávky.
S novými cly vzrostla i byrokratická zátěž, protože američtí úředníci často nemají jasno v tom, kam dovážené zboží zařadit a jaké clo na něj uplatnit. Stává se, že produkty z oceli, hliníku a mědi, na které USA uvalily samostatné zvýšené clo, jako třeba náhradní díly ke strojům, kvůli tomu zůstávají trčet v celních skladech. „Firmy se mnohem častěji potýkají s nutností detailněji dokládat původ zboží. Vyšší celní zatížení nutí exportéry hledat cesty k optimalizaci celního procesu. Dříve bylo efektivnější zaplatit nízké clo v plné hodnotě, ale nyní je potřeba velmi konkrétně vyčlenit jednotlivé díly jak z pohledu původu zboží, tak i jeho složení kvůli dopadům vyššího cla na hliník a ocel,“ uvádí Eichner.
Pro lepší představu jeden příklad za všechny. Jedna z členských firem Svazu průmyslu a dopravy, která vyváží do USA produkty s podílem oceli, spočítala, že nárůst administrativy odpovídal práci jednoho pracovníka na plný úvazek po dobu osmi měsíců. „Jde o vyplňování celních prohlášení, výpočet podílu kovů ve výrobku, výpočet hodnoty tohoto podílu kovů či sledování opakovaných změn v pravidlech,“ popisuje zkušenost firmy Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy.
Cenové dilema
V březnu šéf americké centrální banky FED Jerome Powel oznámil, že kvůli Trumpovým clům byla v únoru inflace až o 0,75 procentního bodu vyšší, než by byla bez nich. Znamená to, že američtí dovozci byli schopni do určité míry cla přenést na tamní spotřebitele. Část cel ovšem museli pokrýt dodavatelé ze zahraničí. „Z dostupných informací nebylo zvýšení dodavatelských cen českých exportérů o cla možné,“ tvrdí Otto Daněk, viceprezident Asociace exportérů. Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy a Pavel Eichner z CzechTrade nabízejí pohled s o něco vyšším rozlišením. Čeští výrobci, kteří nemají přímou místní konkurenci, si navýšení o clo mohli dovolit. Dodavatelé zboží, které Američané mohou koupit i jinde, tuto možnost zpravidla nemají.
Záleží také na konstrukci odběratelských smluv. „Plošně jsme ceny nezvyšovali. Naše světelné instalace jsou vždy navrhovány na míru konkrétním projektům, přičemž celní poplatky jsou standardně řešeny jako samostatná položka mimo cenu samotného produktu,“ vysvětluje Michael Holý z Preciosy. Další z českých výrobců luxusních skleněných instalací, Lasvit, ceny částečně přizpůsobil. „Každý projekt je domlouván individuálně, část klientů akceptovala navýšení ceny kvůli tarifům, jejichž navýšení navíc dle posledního rozhodnutí amerického nejvyššího soudu bylo nezákonné a cla budou muset být za pomoci našich celních agentů refundovány,“ říká Pavel Koudelka, generální manažer Lasvitu pro severní Ameriku.
Spojené státy jsou významný trh i pro českého výrobce proudových motorů PBS Group. Montují se do řízených střel, vysokorychlostních dronů či bojových bezpilotních prostředků. Firma už má v USA závod, kde motory montuje z komponent vyrobených v česku. „Americký trh je pro nás z hlediska budoucího růstu zásadní, a proto jsme nepřistoupili ke zvýšení cen pro koncové zákazníky. Tím je v řadě případů americká vláda, která by případné zdražení odmítala,“ uvádí Monika Hrubalová, marketingová ředitelka PBS Group. Cla sice život firmě zkomplikovala, ale nijak zásadně nenarušila její obchodní model v Americe. „Díky dlouhodobé strategii budování přítomnosti na americkém trhu a posilování lokálních kapacit jsme schopni tyto dopady efektivně absorbovat,“ dodává Hrubalová.
Čekání na schválení dohody
Dopad Trumpovy celní války na české exportéry je i nepřímý. Řada z nich vyváží komponenty do jiných evropských zemí, odkud se už v hotových výrobcích exportují do USA. Nejvíce tohoto nepřímého exportu míří z Česka do USA přes Německo. Statistiky ukazují, že od loňského dubna do letošního února se hodnota německého vývozu do Spojených států meziročně propadla o více než 10 procent.
Evropským firmám přitom měla pomoci narychlo dojednaná obchodní dohoda mezi EU a USA, kterou stvrdili loni v červenci Donald Trump a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Trumpově skotském golfovém klubu Turnberry. Dohodli se, že na evropský vývoz se nebude vztahovat původně stanovené reciproční clo 20 procent, ale průměrná sazba ve výši 15 procent. Spojené státy se také zavázaly, že na původní předdubnovou úroveň sníží cla na evropská letadla, díly do letadel či generické léky a jejich složky a účinné látky. Patnáctiprocentní clo se ale netýká výrobků z oceli, hliníku a mědi a jejich derivátů, které jsou stále zatíženy vyššími sazbami. EU na oplátku slíbila, že sníží na nulu cla prakticky na veškerý americký dovoz.
Komise vzápětí vydala návrh dvou opatření, kterými dohodu uvede do života. Evropský parlament k návrhům přidal podmínky, za kterých se EU přestane dohodou řídit. Například pokud USA uvalí na EU další cla nebo, v narážce na Trumpovu posedlost získáním Grónska, budou ohrožovat územní integritu jejích členů. Na schválení dohody se ovšem ještě musí dohodnout s Evropským parlamentem členské státy, což se do uzávěrky tohoto čísla BigMoney v polovině května nestalo. Trump už pohrozil, že pokud EU dohodu neschválí, zvedne od 4. července cla na dovoz evropských aut z 15 na 25 procent. Jen německé automobilky by podle analýzy Kielského institutu kvůli tomu přišly o produkci v hodnotě 15 miliard eur.
USA zůstávají prioritou
Na celkovém světovém obchodu se zatím Trumpova celní válka, zdá se, příliš neprojevila. Jeho hodnota rostla ve všech čtvrtletích loňského roku. V tom posledním byla o 9 procent vyšší než o rok dříve. Mění se ale směry, kam zboží proudí. Zatímco dovoz do severní Ameriky podle dat Světové obchodní organizace ve druhém pololetí 2025 klesal, výrazně zrychlil růst dovozu do Jižní Ameriky a do Evropy. Od konce loňského roku nabírá na tempu také růst dovozu do Asie. Z toho je zřejmé, že vývozci si už hledají nová odbytiště, o která přišli v USA.
Jak se bude obchod vyvíjet v následujících měsících a letech, bude záviset na dalších Trumpových krocích. Když v únoru Nejvyšší soud rozhodl, že uvalení recipročních cel bylo nezákonné, přispěchal americký prezident s novou desetiprocentní přirážkou k clům platným před loňským dubnem podle obchodního zákona z roku 1974. Ta ale může platit pouze do letošního 24. července, pokud je Kongres neprodlouží. To se ale podle amerických analytiků nedá očekávat. Ve hře je tak uvalení cel podle jiné části obchodního zákona, a sice jako odvetu za nekalé obchodní praktiky, jako je využívání nucené práce nebo úmyslně budovaná průmyslová nadkapacita. Vyšetřování s tímto cílem už americké úřady vůči EU a dalším šedesáti obchodním partnerům spustily.
Nejistý je tak i osud loni dojednaných dohod mezi USA a jejich obchodními partnery. „Řada z nich se řídila výší cel uvalených podle zákona IEEPA a dosud nemá formální podobu obchodních dohod. Je možné, že se teď budou muset jednání obnovit, když americká administrativa nastavila cla podle jiného zákona,“ všímá si Jahangir Aziz, šéf ekonomických analytiků banky J. P. Morgan.
Přesto zůstává americký trh pro řadu českých i evropských firem strategickým odbytištěm. „Naše očekávání ohledně amerického trhu zůstávají dlouhodobě pozitivní. Spojené státy patří mezi naše nejvýznamnější trhy a nadále zde vidíme výrazný růstový potenciál, zejména v oblasti obranných technologií a bezpilotních systémů,“ říká Monika Hrubalová z PBS Group. Americký trh představuje rostoucí segment i pro Preciosu a Lasvit. Stejně jako ostatním exportérům jim ale nezbývá než se přizpůsobit a Trumpův celních chaos přečkat.
