Firmy si už s generativní AI jen nehrají, ale postupně ji nasazují do ostrého provozu. Jenže pořád neumí měřit, jestli nové nástroje firmu posouvají dál, ať už pokud jde o kvalitu produktů a služeb, nebo vyšší ziskovost.
Text: Jan Stuchlík
Foto: Archiv
Tu musíte mít, nebo kdo ji nepoužívá, tomu brzy ujede vlak. Pod takovým tlakem jsou už pár let firmy a jejich manažeři, kteří se rozhodují, jestli, kde, a hlavně jak nasadit nástroje založené na generativní umělé inteligenci. Dost firem se už spálilo, když se jejich zaměstnanci v možnostech AI obrazně utopili, aniž by firma získala nějakou konkurenční výhodu. Ale pozitivních příkladů začíná přibývat.
Z AI agenta jedné polské firmy se třeba stal expert na nestrategické nákupy. Zatímco lidský nákupčí u těchto součástek, které netvoří klíčové jádro výrobků, a navíc stojí jen pár zlotých, se spokojil s odběrem od spolehlivého dodavatele za přijatelnou cenu, jeho nový AI kolega měl prostor pro důkladnější průzkum trhu. Dokázal vyhodnotit výrazně více nabídek a najít nejvýhodnější cenu. „Ve firmě zjistili, že průměrná cena těchto nestrategických položek díky nasazení AI agenta klesla o 20 procent,“ popisuje jeden z příkladů Jan Hejtmánek, partner a šéf AI Institutu poradenské společnosti Deloitte.
Konec experimentů
I české firmy se už začínají posouvat od pouhého experimentování a testování k praktickému využívání generativní umělé inteligence. Zatím se ale nenechávají strhnout k zásadní proměně svého fungování, ukázal letošní průzkum společnosti Deloitte a České asociace umělé inteligence. „Z dat vyplývá, že jen menší část organizací dnes využívá AI jako nástroj hlubší transformace – většina postupuje krok za krokem a zaměřuje se na praktické, dobře uchopitelné příklady využití,“ říká Julie Slavík, manažerka týmu Strategy a expertka na technologickou inovaci ve společnosti Deloitte.
Nejčastěji používaným AI nástrojem v českých firmách je Microsoft Copilot. K jeho využívání se přihlásilo 63 procent dotázaných podniků. K němu pak zaměstnanci přidávají ještě schopnosti ChatGPT a stále více i modelu Claude. Platí, že menší firmy si dovolí experimentovat s více nástroji, zatímco korporace sahají hlavně po Copilotovi. „Dominance nástrojů jako Microsoft Copilot ukazuje, že firmy dnes preferují řešení, která dokážou rychle integrovat do stávajícího pracovního prostředí a zároveň splňují nároky na bezpečnost,“ říká Lukáš Benzl z České asociace umělé inteligence.
Co s půlhodinou navíc
Hlavním přínosem generativní umělé inteligence je podle firem zvýšení produktivity a efektivity. Zlepšuje také práci s daty a tím i rozhodování. Část podniků uvádí, že jim AI pomáhá s inovacemi a vývojem produktů. Také mezinárodní průzkum od poradenské společnosti McKinsey potvrzuje, že firmy v nástrojích AI vidí hlavně potenciál pro snižování nákladů.
Jenže potíž je v tom, že málokterá firma dokáže opravdu změřit, jaký hmatatelný finanční přínos pro firemní byznys Copilot a spol mají. Chybí jim nastavená kritéria, co a jak měřit. Manažeři se podle expertů spoléhají více na vlastní intuici. Nemají tak třeba jasno, co se stane, když AI ušetří zaměstnanci denně půl hodiny práce. Pracuje takový zaměstnanec tuto půlhodinu navíc, a vytváří tak dodatečnou hodnotu, nebo si jen během dne více oddechne a čas stráví v kuchyňce?
Produktivita navíc roste výrazně tam, kde firmy přistoupí k úplně nové organizaci práce, uvádí analýza společnosti Boston Consulting Group. Pokud zaměstnanci používají umělou inteligenci jen navíc k původním úkolům, její dopad zůstává omezený.
Změna postupů
Podle analýzy poradenské společnosti McKinsey & Company přináší očekávanou hodnotu jen asi 20 až 30 procent firemních projektů využívajících umělou inteligenci. Dokonce více než 80 procent z oslovených firem uvádí, že zatím nevidí hmatatelný dopad AI v podobě vyššího zisku. Experti z McKinsey vysvětlují, že firmy zvednou svou ziskovost pouze v případě, že výrazně upraví jednotlivé pracovní procesy a přizpůsobí je nasazení AI.
Firmy s AI zatím ovšem dostatečně nepracují jako se zdrojem, který je má posunout k novým a vyšším byznysovým cílům. „Nejdřív si musíte říct, jak má vaše firma vypadat za pět let. Teprve pak je možné postavit strategii pro zavádění nástrojů AI. Je nutné se také podívat na samotné procesy ve firmě a rozdělit je na ty, kde chcete mít vždy člověka a kde naopak už s lidmi nepočítáte,“ říká Lukáš Benzl. „Důležité je hledat procesy a místa ve firmě, kde to drhne, kde existuje nějaký problém, a pak se zamyslet, jestli s tím může AI pomoct,“ přidává se s radou Jan Pivovarník, který se stará o implementaci AI v českém Vodafone.
Na AI se dá nahlížet i jako na neviditelné pracovníky. „Ve firmách rád provádím jedno myšlenkové cvičení. Ptám se manažerů: Kdybyste měli 20 nových lidí, kam by je nasadili, aby firmu zlepšili. A stejně je třeba přistupovat k AI nástrojům. To je pozitivní přístup k růstu firmy,“ dodává Jan Hejtmánek z Deloitte.
V německé energetické společnosti EnBW aktuálně běží tříletý projekt, jehož cílem je převést až polovinu práce vykonávané na počítači na AI agenty. Umělá inteligence pomáhá nejen s povinným reportingem, ale také s marketingem. Důvodem nebylo lidi nahradit, ale naopak vyřešit jejich chronický nedostatek, a zlepšit tak kvalitu reportů a kampaní.
