Pro startupy bez globálních ambic je v Česku kapitálu spíše nadbytek. Naopak ty, které chtějí uspět celosvětově, na trhu dost peněz neseženou a hledají další zdroje v zahraničí, říká výkonná ředitelka České asociace private equity a venture kapitálu Zuzana Picková.
Globální venture kapitálové investice zažily vrchol v roce 2021, kdy překročily 500 miliard dolarů. Po dvou letech poklesu loni meziročně vzrostly na zhruba 350 miliard dolarů. Byl vývoj v Česku obdobný?
Vývoj v Česku je vždy mírně opožděný oproti Americe, na náš region navíc měla dopad i válka na Ukrajině. Neřekla bych, že jsme již na významném vzestupu, ale očekáváme, že výsledky za letošní rok budou lepší než za roky předchozí. Zároveň nečekáme, že bychom se dostali na astronomické valuace předcovidových let.
Do kterých oborů v posledních letech rizikový kapitál v tuzemsku míří nejvíce?
Je to AI ve všech podobách, dále projekty zaměřené na zdraví fyzické i duševní, wellbeing a v neposlední řadě právě v souvislosti s tím, kde se geograficky nacházíme, technologie dvojího užití – tedy s využitím pro civilní i vojenské účely.
Jaký obor je podle vás osobně nejperspektivnější pro venture kapitál do budoucna?
Jsou mi velmi blízké projekty s nějakým širším společenským dopadem (impact venture, biotechnologie). Zájem o ně obecně roste, ale jen stěží to budou ty, které do budoucna budou nejvýnosnější. V tom, co je perspektivní obor pro nejbližší roky, se asi nebudu lišit od ostatních – AI a vše, kde ji lze efektivně využít.
Je na tuzemském trhu spíše více peněz k investování, nebo více firem, které peníze potřebují?
To je obsáhlejší otázka. Je na trhu dost tymů, které by větší objem peněz zvládly rozumně rozinvestovat? Je na trhu dostatek perspektivních startupů? Všem stávajícím hráčům v rámci českého prostředí se relativně dobře daří nabírat kapitál, samozřejmě není to automaticky tak, že by se investoři předháněli. Ale obecně týmy s určitou referencí úspěšného předchozího fondu pravděpodobně další fond postaví minimálně ve stejné velikosti jako ten předchozí. Jiná věc je, nakolik u nás vznikají inovativní projekty, které mají potenciál kapitál získat. Pro startupy bez globálních ambic je tu kapitálu spíše nadbytek. Naopak startupy s reálnými globálními ambicemi na trhu dost kapitálu neseženou a hledají další zdroje v zahraničí, primárně v USA.
Do jaké míry se daří zainvestované firmy rozvíjet, tedy jaká je v tuzemsku míra úspěšnosti venture kapitálových investic?
Úspěšnost investic se měří výnosem pro investory a ten je v Česku velmi obstojný. Ale samozřejmě ne každou investici do startupu se povede při sebevyšším nasazení venture fondu posunout.
Lze zmínit nějaký společný jmenovatel, na čem domácí pokusy proměnit zajímavou inovaci ve výdělečný byznys ztroskotávají?
Vše je o týmu. Pokud nemá reálné ambice, jak se stát globálním hráčem, šance v malém českém rybníku nejsou velké. Druhá podstatná věc, ale ta platí kdekoli jinde, nejen u nás, je, že pokud nefunguje tým zakladatelů, nemají šanci získat další peníze od investorů a celý i sebenadějnější projekt nedopadne úspěšně.
Potýká se venture kapitál v tuzemsku s nějakými legislativními či institucionálními překážkami?
Úspěšně jsme se po nekonečných debatách dopracovali ke schválení smysluplného nastavení zaměstnaneckých akciových opčních plánů. To považuji za velký krok. Další překážkou je regulatorní omezení a zároveň určitá neochota penzijních fondů investovat do venture kapitálových fondů. Jsou tu nyní první vlaštovky, jak tyto investice udělat. Bude to ale ještě běh na dlouhou trať, než se dostaneme na nějaké významnější procento podílu penzijních fondů na inovacích, jak je tomu v západní Evropě a USA.
Autor: David Mařík