Technologický rozvoj, především ve formě rychle rostoucí výpočetní kapacity, dává vzniknout nejen novým oblastem lidské činnosti, ale také novému bohatství. Tahounem tohoto rozkvětu je v posledních letech bezesporu umělá inteligence. Zatímco v záři reflektorů veřejného zájmu občas musí přijmout pár facek od náročného publika, v podrostu vyrážejí její odnože, na které tolik vidět není, a ty si pilně plní své úkoly. Právě posun v oblasti AI pomáhá rozvoji segmentů, jako jsou Space Tech, Longevity či Climate Tech. Kolem těchto branží vyrůstají nová impéria generující miliardy dolarů.
Text: Petr Třešňák
Když před třemi lety společnost OpenAI poprvé nabídla široké veřejnosti možnost využití velkého jazykového modelu Chat GPT, byla z toho událost odezvou srovnatelná se spuštěním samotného internetu. Už dva měsíce po startu měla služba sto milionů registrovaných uživatelů. Nejen oni začali sice brzy zjišťovat, že ne na každém šprochu Chatu GPT musí nutně být pravdy trochu, nicméně omámení průlomovou inovací vydrželo dodnes. A navíc spustilo lavinu dalších nástrojů a aplikací s prvky umělé inteligence, které pronikají do řady odvětví, která s technologiemi donedávna ani neměla příliš společného.
Z tohoto boomu těží jak odvětví stávající, tak nová, pro něž je pokročilá AI stěžejním prvkem. Zatímco kancelářské profese se houfně učí využívat jazykové modely, nejčastěji pro rešerše a další administrativní úkony, v odvětvích napojených na základní výzkum otevírá angažmá nástrojů umělé inteligence nové cesty a možnosti.
AI = nejen LLM
Chatovací aplikace stojící na velkých jazykových modelech (LLM) se pro většinu lidí staly synonymem pro umělou inteligenci, ačkoli jsou jen jedním z nástrojů. Dnes jsou jich minimálně desítky (vedle Chatu GPT patří k těm nejznámějším Gemini, DeepSeek, Claude Opus, Grok či Qwen) a jde o kolbiště především amerických a čínských firem (OpenAI, Google, DeepSeek, Anthropic, xAI, Alibaba).
Ambiciózní projekty vývoje jazykových modelů vznikají i v Evropě, ale žádný se zatím nemůže měřit s globálními giganty. Své k tomu chce říct i Česko. Univerzita Karlova se letos ujala koordinace projektu nazvaného OpenEuroLLM, v němž konsorcium dvaceti předních evropských výzkumných institucí a firem bude pracovat na vývoji několika výkonných, vícejazyčných LLM pro komerční, průmyslové a veřejné služby. „Transparentní modely s otevřeným zdrojovým kódem, vyhovující i evropské regulaci, demokratizují přístup k vysoce kvalitním technologiím v oboru umělé inteligence. Posílí schopnost evropských firem konkurovat na globálním trhu a veřejným organizacím umožní poskytovat účinné veřejné služby,“ uvedl při startu projektu letos v únoru jeho koordinátor Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. První výsledky se očekávají již v příštím roce.
Projekt má vysokou prioritu, což potvrzuje pečeť STEP (Strategic Technologies for Europe Platform). Bude financován z programu Digitální Evropa iniciační injekcí 34 milionů eur, další peníze se očekávají od soukromého sektoru. Projekt podporují například Siemens, Airbus či Silo AI, největší evropská AI-laboratoř, kterou v loňském roce převzal americký výrobce procesorů a dalšího hardwaru AMD.
Aplikací využívajících strojového učení či neuronových sítí je ale mnoho a Česko v jejich vývoji nestojí opodál. Již v roce 2021 získal investici 100 milionů dolarů český startup Rossum, jehož název odkazuje na slavnou hru Karla Čapka R.U.R. Firma založená v roce 2017 se zaměřuje na automatizované zpracování dokumentů s pomocí AI.
Automatizací, predikcí trendů a optimalizací výroby se zabývají na míru ušitá AI-aplikace firmy Blindspot Solutions, s úspěšným nástrojem pro kontrolu jakosti výroby prorazila brněnská Pekat Vision. Obrovské pole působnosti skýtá oblast kyberbezpečnosti, kde se daří českému startupu Resistant AI, jehož expanzi pomohla investice 16 milionů dolarů před čtyřmi lety.
Vývoj v této oblasti je vskutku překotný a příliv peněz neustává, jak dokládá nejčerstvější zářijová injekce ve výši desítek milionů korun pro tuzemský AI-startup Everbot, což je multiplatforma pro umělou inteligenci, která integruje více než šedesát předních světových AI-modelů. Lídrem investičního kola byl fond Fazole Ventures podnikatele Pavla Boušky.
Nelze opomenout „veterána“ na poli tuzemského AI-vývoje, společnost Semantic Vision, která se od roku 2011 zaměřuje na sémantickou analýzu textu a umí odhalovat fake news, dezinformace a další rizika. Firma, jejíž služby využívají i globální společnosti, letos v létě změnila majitele, když dominantní podíl od Pale Fire Capital převzala skupina Behind Investemnts, za níž stojí Diana Rádl Rogerová.
Je tedy zjevné, že v Česku vyrůstají mozky, které jsou schopné ve světové konkurenci nejen obstát, ale v lecčem ji i předčít. Dokladem budiž příběh Matyáše Boháčka, který začal studovat počítačové vědy na univerzitě ve Stanfordu dříve, než dokončil maturitu na pražském gymnáziu. Boháček „vyhlásil válku“ AI-podvodníkům a věnuje se odhalování takzvaných deepfakes, tedy falešného mediálního obsahu, vytvořeného s pomocí umělé inteligence. Vedle Stanfordu působí také na univerzitě v Berkeley a vedoucí jeho týmů, kteří jsou zvyklí na velmi rychlé mozky, o jeho talentu a způsobu uvažování hovoří v superlativech. I proto se Boháček stal také studentským výzkumníkem v Google DeepMind.
Ad Astra
Rychlý rozvoj technologií dopadá i do segmentů mimo IT. Není tajemstvím, že podstatnou část dnešního blahobytu obstarávají technologie původně vyvinuté pro vojenské účely. To platí jak pro střelný prach, tak pro GPS. Jejich široké využití civilním sektorem přineslo nejen pohodlí, ale především obchodní příležitosti.
Jestliže dříve byl sektor Aerospace & Defense doménou vlád a soukromý sektor se mohl maximálně účastnit vypsaných tendrů, dnes jsou soukromé firmy tím, kdo udává trend. Nikoli náhodou jsou to primárně technologické společnosti s širším záběrem, do nějž spadá i vývoj IT. A tak jako se ze světa stala globální vesnice, i na oběžnou dráhu je to dnes díky technologiím mnohem blíže než v minulosti. V rámci odvětví tak vzniká nový sektor zvaný Space Tech, v němž je už nyní docela rušno.
Do tohoto odvětví se vejde leccos — od výroby raket, dopravy nákladu a lidí do vesmíru, přes vývoj satelitních systémů pro účely komunikace, pozorování Země a navigaci, až po budování a údržbu infrastruktury ve vesmíru. Podle průzkumu Grand View Research dosahovala hodnota trhu vesmírných technologií v roce 2025 necelého půl bilionu dolarů, přičemž do roku 2030 se očekává 10procentní růst ročně na 770 miliard dolarů. Tahouny růstu ale zatím budou spíše „přízemní“ sekce odvětví, tedy satelitní systémy, navigace, komunikace.
Hlavními hráči v odvětví jsou SpaceX Elona Muska, která platí za nejhodnotnější soukromou firmu v branži s odhadovanou valuací kolem 350 miliard dolarů, a konkurenční Rocket Lab, která vyrábí menší nosiče a nyní vyvíjí větší raketu Neutron.
Užší specializaci si vybrala texaská společnost Intuitive Machines, která nabízí přístup na povrch Měsíce pro přepravu a doručování nákladu, služby přenosu dat a infrastrukturu jako službu. Firma uzavřela tři kontrakty s NASA v rámci iniciativy Commercial Lunar Payload Services (CLPS) na doručování nákladu na povrch Měsíce a podílí se na rozvoji schopností lunárních vozítek.
Vývojem raket pro komerční lety na orbit se zabývá Firefly Aerospace. Nedávný vstup na burzu firmu ohodnotil na 10 miliard dolarů. Za zmínku stojí i společnost Relativity Space, která se specializuje na 3D-tisk vesmírných nosičů.
V tomto odvětví je náskok Spojených států před zbytkem světa ještě patrnější. Důvodem jsou obrovské vstupní náklady spojené s jakoukoli realizací. Možnosti Evropy a obzvláště středoevropského regionu jsou značně omezené. Přesto i zde lze evidovat jistý pohyb. Málokdo asi tuší, že Muskovy Falkony vynáší na oběžnou dráhu mimo jiné i bulharské nanosatelity EnduroSat. Polská Hertz Systems vyvíjí vesmírné a satelitní technologie pro armádní i civilní sektor. Na hraně odvětví se pohybuje brněnská Vrgineers, která vyrábí tréninkové technologie pro piloty. Relativně silná je tuzemská komunita kolem dronů a technologií s nimi souvisejících.
V regionu střední Evropy je ale obvyklé soustředění firem s tímto fokusem do různých klastrů, které hledají příležitosti spíše v dodavatelském řetězci a věří ve spolupráci s národními či nadnárodními vesmírnými agenturami.
Rozdrobený clima tech
Větší příležitosti se nejen tuzemským firmám nabízejí v oblasti nazývané clima tech, a to nejen kvůli menší finanční náročnosti. Ačkoli mnozí se tak tváří, vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách se problém klimatických změn nevyřešil. Četné firmy tak dále hledají nová řešení pro dekarbonizaci, obnovitelné zdroje či ukládání energie.
Velkou výzvou nejen pro startupy zůstává přestavba současných energetických soustav na chytré sítě, které si budou umět poradit s velkým podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Stále v plenkách zůstává technologie zachytávání a ukládání uhlíku, rezervy jsou v cirkulární ekonomice, odpadovém hospodářství, udržitelnosti stavebnictví či zemědělství a samozřejmě v samotném monitorování klimatu a environmentálních rizik. I tady je značný potenciál růstu, jak kvůli nižší vstupní bariéře, tak kvůli palčivosti problému. Grand View Research očekává růst hodnoty odvětví o 20 procent ročně, Precedence Research dokonce o 25 procent ročně na 235 miliard dolarů do deseti let.
Celá oblast udržitelnosti je bytostně spojena s energetickou bilancí fungování civilizace. Ačkoli například u spotřebního zboží se výrobcům dlouhodobě daří energetickou náročnost snižovat, globální spotřeba elektřiny i energií obecně neustále roste. Přesto i na straně energetických úspor je stále co zlepšovat. V Česku je na tomto poli aktivní například firma Namitech. Vlastní patentovanou technologii Dalyn, která má zajistit zhruba třetinovou úsporu energie u spotřebičů s odporovou zátěží.
Dlouhodobý důraz na čistou energetiku v Evropě zrodil významné hráče, jako jsou Ørsted, Vestas, First Solar či Schneider Electric. V běhu jsou projekty na levnější získávání vodíku a jeho širší využití v průmyslu. Neustává ani vývoj v oblasti syntetických paliv či druhotného využití odpadního kuchyňského oleje.
Za evropského růstového premianta v oblasti Clima Tech je považována dánská společnost Klimate, která firmám nabízí platformu pro vyhledávání a financování projektů k odbourání uhlíku transparentní cestou. Následuje švédská společnost Earthbanc, která vyvíjí agrolesnické projekty pro různé globální lokality. Věnuje se též regenerativnímu zemědělství a obnově ekosystémů.
Výhodou, která se snadno může proměnit v prokletí, je značné politické angažmá v agendě udržitelnosti. Díky politické podpoře v podobě dotací mohou z nuly vyrůst noví hegemoni. Zhasnou ale stejně rychle, jako zazářili. To byl případ tuzemského Woltairu, který se během plynové krize vyprofiloval jako největší tuzemský expert na tepelná čerpadla, fotovoltaiku a ekosystém kolem elektromobility. Se stejným programem uspěl i za hranicemi. Po stabilizaci cen energií a změnách v dotačních titulech v zahraničí ale zájem o tato řešení opadl a někdejší tygr letos vyhlásil insolvenci.
Přesto v tomto segmentu stále zůstává řada zajímavých růstových příležitostí, zejména právě ve spojení s umělou inteligencí a digitalizací. Poměrně rychlý návrat investic lze očekávat v oblastech jako software pro uhlíkové účetnictví, monitorování emisí, optimalizace sítí a efektivita spotřeby.
Nejasné hranice longevity
Ať tomu říkáte anti-aging či longevity, řeč je o prodlužování života, a to především života ve zdraví. Zatímco dříve se všemožní futurologové a autoři sci-fi zabývali spíše možnostmi kybernetické modulace lidského těla, dnes se pozornost soustředí na možnosti mnohem méně invazivního biohackingu.
Segment longevity zahrnuje biotechnologie, genetiku, různé terapie proti stárnutí, regenerativní medicínu, nositelné technologické hračky neboli wearables či prevenci chorob spojených se stárnutím. Byznysový potenciál je tu obrovský, už kvůli demografickému vývoji i společenským změnám, kdy individuální zdraví a prevence získávají na popularitě. „Hranice sektoru nejsou úplně přesně dané. Pokud bychom zahrnuli wellness, je to kolem sedmi bilionů dolarů. Pokud bychom vzali jen speciální medical longevity, je to kolem 40 miliard dolarů. V obou případech je růst až 20 procent ročně,“ říká pro magazín Big Money Petr Šrámek, investor a zakladatel LongevityTech.fund, prvního tuzemského fondu zaměřujícího se na tuto oblast. Jak uvádí web AInvest, jen tržby z prodeje „léků proti stárnutí“ mají ročně růst tempem 27 procent na 2,8 miliardy dolarů v roce 2040.
Také v tomto oboru si své pozice hlídají velcí hráči. Jedním z největších je Calico ze stáje matky Googlu Alphabet. Její výzkum se zaměřuje na příčiny a mechanismus stárnutí. Odhady valuace se pohybují kolem 15 miliard dolarů. Společnost Insilico Medicine (6,5 miliardy dolarů) využívá umělou inteligenci pro objevování nových molekul, které by mohly pomoci urychlit vývoj nových léků. Třetí nejhodnotnější společností s valuací 4 miliardy dolarů je BioAge Labs, která využívá principy stárnutí lidského těla k vývoji nových léčebných postupů pro metabolická onemocnění.
Pokročilé technologie jsou v tomto případě k užitku na mnoha frontách. Trendem jsou platformy založené na AI a biomarkerech, které disponují schopností měřit „stav stárnutí“ co nejdříve a sledovat efekty léčby. Samostatnou oblastí je vývoj senolytik, která odstraňují buňky neschopné dělení, dále buněčné terapie či genové editace.
I zde samozřejmě vstupuje do hry otázka finanční, protože základní výzkum je drahý. Proto zůstává těžiště trhu spíše v oblasti prevence a customizace. „Nejslibněji se jeví oblast personalizace péče. Ukazuje se, že optimalizace různých prvků životního stylu, suplementace a dalších intervencí na míru jednotlivci přináší nejlepší výsledky. Není to ale jednoduché a vyžaduje to podporu odborníka,“ vysvětluje Petr Šrámek.
I v Česku vzniklo několik startupů, které dovedou uplatnit možnosti AI v medicíně. A slaví nezanedbatelné úspěchy. Olomoucká Kardi Ai dokáže pomocí umělé inteligence dlouhodobě sledovat EKG kardiaků s pomocí hrudního pásu a aplikace. Řešení umí včas detekovat hrozící arytmie a jiné problémy. Před nedávnem startup zvítězil v soutěži Central European Startup Awards 2025, což je regionální část Global Startup Awards.
Pozoruhodný je i příběh firmy Carebot, za níž stojí Daniel Kvak a Matěj Misař. Vyvinuli nástroj pro analýzu rentgenových snímků plic, který je schopen odhalit nebezpečné anomálie. Ten se prosadil i mimo hranice Česka, což zakladatelům umožnilo rozšířit portfolio a nemocnicím nyní nabízejí balík AI-řešení nazvané Horizon by Carebot, který sjednocuje sedm radiologických aplikací.
Jak je patrné, s dobrým nápadem je možné prorazit i bez velkých počátečních financí. Příležitosti jsou ostatně právě v těch segmentech longevity, které nejsou extrémně kapitálově náročné a mají nízké regulační bariéry.
Prevence a osobní zájem o zdraví je ostatně podle Petra Šrámka často i tím, co přivádí investory do jeho fondu. „Záleží na osobním pochopení významu a potenciálu této oblasti. Řada investorů to ale využívá i pro svůj vlastní osobní longevity rozvoj,“ říká Šrámek s tím, že velká většina z nich pochází z Česka.