„Nadšení ve vaší reakci je možné vykládat dvěma způsoby,“ zavtipkoval Warren Buffett letos v květnu, když účastníci valné hromady investiční společnosti Berkshire Hathaway povstali a začali tleskat. Věštec z Omahy právě oznámil, že se s koncem roku stáhne z pozice výkonného šéfa společnosti. Přestože každý tušil, že jednou to přijít muselo, byl to šok. Že se to stane právě ten den, pětadevadesátiletý Buffett neřekl ani vice-šéfovi Berkshire Hathaway Gregovi Abelovi, jemuž přímo na pódiu předal žezlo.
Text: Petr Třešňák
Foto: Getty Images
Vzhledem k oboru, v němž vynikl, je to téměř k nevíře, ale Warren Buffett se skutečně dokázal stát celebritou. Dokonce nejen to. Čilost a čirý úsudek i v pokročilém věku, střídmé vystupování, smysl pro humor, velkorysost a vizáž přátelského strýce dodaly jednomu z nejbohatších lidí světa punc globálního frajera. Naprostého borce, srovnatelného třeba s Clintem Eastwoodem, který si také může dělat, co chce, protože každý ví, že to vždy dobře dopadne.
Hodnota je kde?
Rodák z nebraské Omahy ukázal už v dětství, že na peníze bude mít čich. Syn amerického kongresmana Howarda Buffetta první dolary vydělal v roce 1936, tedy v šesti letech. O pět let později již nakupoval akcie a ve třinácti podával první daňové přiznání. Zájem o obchod a investice jej vedl na ekonomické školy. Studoval na Pensylvánské, Nebraské a Kolumbijské univerzitě, s praktickou rovinou investičního světa se seznamoval na New York Institute of Finance. Brzy nato se pustil do byznysu.
Zprvu spolu s dalšími investory zakládal různé partnerské vehikly, které hledaly vhodné investiční příležitosti. Jedním z nich byl i Benjamin Graham, ekonom a univerzitní profesor, který je považován za otce takzvaného hodnotového investování. Tento koncept stojí na myšlence skupování podhodnocených aktiv, u nichž tržní hodnota nereflektuje hodnotu vycházející z podstaty daného aktiva. V roce 1956 vznikla investiční společnost Buffett Partnership Ltd. (BPL), která se začala pídit právě po takových akvizičních cílech. Postupem času Buffett rozšířil koncept hodnotového investování také na dividendové akcie a na „nalézání vynikajících společností za rozumnou cenu“, místo firem průměrných za cenu výhodnou.
Kolosální chyba
Začátkem šedesátých let začal fond BPL skupovat akcie jisté Berkshire Hathaway, textilního výrobce, který vznikl v roce 1955 fúzí firem Hathaway Manufacturing Company a Berkshire Fine Spinning Associates. Tento příběh dobře ilustruje investiční filozofii mladého Buffetta. První akcie Berkshire Hathaway v ceně 7,5 dolaru za kus Buffett koupil v roce 1962. Vedla ho k tomu úvaha, že potácející se společnost zavírající výrobní provozy bude brzy nabídnuta k prodeji s mírně vyšší částkou za akcii. V roce 1963 Buffett vlastnil sedm procent společnosti a o rok později svůj podíl nabídl k zpětnému prodeji za 11,5 dolaru za akcii. Uzavřel o tom ústní dohodu s manažerem Berkshire Hathaway Seabury Stantonem. Když mu ale po pár týdnech přišla písemná podoba dohody, částka zněla 11,375 za akcii. To Buffetta rozčílilo natolik, že se nehledě na aktuální cenu pustil do skupování akcií, dokud neměl kontrolní podíl. Jakmile ho nabyl, Stantona vyhodil. Spolu se zadostiučiněním se mu ale dostalo také majority v pochybném podniku působícím v neperspektivním odvětví.
S odstupem času Buffett uvedl, že tento afekt byl největší investiční chybou jeho života, která ho v průběhu následujících 45 let stála přibližně 200 miliard dolarů na výnosech, které by mu přinesly jiné tehdy zvažované investice, zejména přímé investice do pojišťovnictví. Na druhé straně název Berkshire Hathaway přestal být symbolem úpadku textilního průmyslu ve Spojených státech, poslední textilní provoz firma zavřela v roce 1985, a stal se synonymem úspěchu a prozíravosti „věštce z Omahy“. Své o tom vědí nejen Franklin Otis Booth a David Gottesman, kteří do Berkshire Hathaway v šedesátých letech investovali jednotky milionů dolarů. Dnes je počítají v miliardách.
Velká investiční jízda Berkshire Hathaway pod Buffettovým vedením začala v březnu 1967 akvizicí pojišťovny National Indemnity Company (NICO) za tehdejších 8,6 milionu dolarů. Rozjezd to byl ale drncavý, protože právě v tomto prvním „dealu“ se výrazně projevila ona Buffettova drahá chyba. „Tehdejší majitel NICO Jack Ringwalt byl mým dlouholetým přítelem a pojišťovnu chtěl prodat mně osobně, nikoli Berkshire. Proč jsem ji koupil přes Berkshire a ne přes BPL? Měl jsem 48 let na přemýšlení a nyní mám dobrou odpověď. Prostě jsem udělal kolosální chybu,“ vzpomínal v roce 2015. Chyba spočívala v tom, že 39 procent akvírované pojišťovny získali původní akcionáři Berkshire Hathaway, protože Buffett v ní držel jen 61 procent. „Tímto rozhodnutím jsem partnery BPL připravil zhruba o 100 miliard dolarů ve prospěch skupiny cizích lidí,“ dodal Buffett.
Dva Guruové
Určitě se ale nedá říci, že by kdokoli v Buffettově okolí jeho vinou zchudl. V roce 1972 vstoupila Berkshire do potravinářského průmyslu nákupem čokoládovny See´s Candies. Investice ve výši 25 milionů dolarů se do roku 2019 zhodnotila o osm tisíc procent na dvě miliardy dolarů. V sedmdesátých a osmdesátých letech Berkshire posilovala v pojišťovnictví (vstup do pojišťovny vládních zaměstnanců GEICO) a vstupovala do nových odvětví, především médií. Postupem času pronikala i do stavebnictví, energetiky, logistiky, výroby nábytku, módy či luxusu. Ačkoli těžištěm mezi aktivy zůstávalo pojišťovnictví, Buffett se nebál žádného žánru, pokud viděl na obzoru zhodnocení investice.
Na složitá investiční rozhodnutí nebyl sám. Největší oporou mu byl Charles Munger, o šest let starší investiční guru, který od roku 1978 vykonával funkci místopředsedy představenstva Berkshire a jako jeden z mála se nebál promluvit, když měl dojem, že by se Buffett mohl mýlit. Ten dojem měl především v začátcích jejich spolupráce, kdy Buffett ještě pokukoval po dostupných průměrných společnostech. Právě Munger jej definitivně nasměroval od gamblingu k hodnotným titulům, za nimiž je fundament. Munger zemřel v 99 letech před dvěma lety. „Berkshire Hathaway by nebylo možné vybudovat do současné podoby nebýt Charlieho inspirace, moudrosti a účasti,“ uvedl Buffett.
Ona současná podoba Berkshire Hathaway ve finančním vyjádření představuje tržní hodnotu 1,16 bilionu dolarů (24 bilionů korun). Společnost vlastní více než 60 firem, včetně zmíněné pojišťovny GEICO, výrobce baterií Duracell či restauračního řetězce Dairy Queen. Drží též významné podíly v obřích společnostech jako Apple, Coca-Cola, Bank of America nebo American Express. Návratnost investic Berkshire v posledním půlstoletí činí 1 826 163 procent. Není proto divu, že na finančních trzích se nejen mezi drobnými investory těší oblibě nástroje, které „slepě“ kopírují veškeré investiční aktivity Berkshire Hathaway. Pocit, že investují jako Buffett, je silnější než účinek pořekadla „když dva dělají totéž, není to totéž“.
Zoubková víla to nebude
Již v roce 2023 Buffett naznačil, že jeho odchod z pozice CEO se blíží. „Vím, že už hraju prodloužení,“ zvolil sportovní příměr a již tehdy ukázal na Grega Abela coby svého nástupce. Od letošního května tedy víme, že toto prodloužení skončí s letošním rokem.
Svět agilních investic a financí tak pomalu začíná opouštět muž, který si svou prozíravostí vydělal 154 miliard dolarů, což ho v letošním žebříčku Bloombergu nejbohatších lidí řadí na čtvrté místo na světě. Muž, který od roku 2006 pravidelně rozdává charitativní dary v podobě akcií Berkshire, přičemž takto rozdal více než 60 miliard dolarů. Jen letos v červnu daroval akcie za šest miliard dolarů nadaci Billa a Melindy Gatesových. A co jej charakterizuje možná ještě lépe, je to muž, který žije 65 let v témže skromném domě v Omaze.
Jaký to kontrast proti nové garnituře technologických miliardářů, kteří si zakládají na okázalosti podobně jako „jejich“ údajně pro-technologický prezident Donald Trump. S politikou staronového amerického prezidenta Buffett nesouzní. Ačkoli v počátcích nového milénia varoval před narůstajícím obchodním deficitem Spojených států, cla nepovažuje za vhodný nástroj k jeho snížení. „Neměli bychom používat obchod jako zbraň. Podle mě je chyba chtít docílit toho, že vás 7,5 miliardy lidí nemá rádo, zatímco 300 milionů lidí se chlubí, jak se jim daří,“ uvedl Buffett na květnovém mítinku Berkshire.
Celní tarify uvalené na některé země prezidentem Trumpem přirovnal v rozhovoru pro stanici CBS k válečnému aktu. Uvedl také, že Spojené státy mají s cly značné historické zkušenosti, z nichž je možné se poučit. „Časem se z nich stává jen další daň na zboží, kterou bude muset někdo zaplatit. A myslím, že zoubková víla to nebude,“ dodal.
Není třeba se obávat, že se z Warrena Buffetta 1. ledna příštího roku stane jen vtipný glosátor ekonomického dění na odpočinku. Zkušenosti věštce z Omahy budou dál sloužit Berkshire Hathaway, kde bude Buffett nadále zastávat funkci předsedy představenstva a podílet se coby mentor na investičních rozhodnutích. Lze tak očekávat, že se Berkshire bude nadále řídit nejznámějším Buffettovým krédem: „Musíte být chamtiví, když ostatní mají strach, a mít strach, když jsou ostatní chamtiví.“